40. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 1. října ve 23:05 SELČ. 2. a 3. 10. se bude pohybovat na obloze poblíž Marsu.

Planety:

Jupiter (−2,4 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,4 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Merkur (0 mag) je 1. 10. v největší východní elongaci, u nás je ale viditelný pouze na denní obloze.

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 29. září v 18:20 SELČ, 1. 10. v 19:55 a 3. 10. ve 21:35. Z úkazů měsíčků vybíráme: 29. 9. v 19:58 SELČ začíná přechod stínu Europy a ve 20:11 končí přechod měsíce. 30. 9. v 18:57 končí přechod Kallisto. 2. 10. ve 20:56 nastává zákryt Io. 3. 10. proběhne přechod Io (měsíc 18:16-20:33, stín 19:35-21:52).

Na Měsíc blížící se planetám Jupiteru a Saturnu si posvítil Antonín Hušek. Měsíc si šikovně schoval za stromy, takže je obě velké planety vidět vlevo jako jasnější hvězdy.

Aktivita Slunce je nízká, přesto se vyskytlo pár malých skvrn v aktivní oblasti č. 2773 na severní polokouli. 26. září zde došlo k erupci třídy C1 (třetí nevyšší kategorie). Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nyní vykonává večerní přelety. Níže uvedené snímky širokoúhlými objektivy byly pořízeny ze Švihova a hvězdárny v Turnově.

Období po podzimní rovnodennosti je vhodné také k pozorování záblesků družic na geostacionární dráze. Tyto družice visí zdánlivě téměř na jednom místě na obloze a jak se k nim blíží zemský stín, krátce zjasní a pak pohasnou, jak vstoupí do stínu. Mají totiž velké solární panely, a to už stačí na to, aby zjasnily i více než stokrát. Družice se jeví jako šňůrka teček podél nebeského rovníku a někdy zjasní natolik, že to jde vidět i okem. Jinak na to bohatě stačí triedr. Více o tom píše Tomáš Tržický.

Kosmonautika

V pondělí 28. 10. jsou v plánu dva starty raket, protože Delta IV Heavy s armádní družicí NROL-44, která měla startovat také v pondělí ráno, byla odložena na úterý. Tento start bude možné sledovat i Živě a česky na Mall.tv. Z Plesecku má ve 13:20 startovat raketa Sojuz 2-1B s družicemi Gonets-M 27 až 29. Z Mysu Canaveral by pak v 16:22 mohl startovat Falcon 9 s družicemi Starlink (mise č. 12), pokud ovšem nedojde k odkladu, např. vlivem startu Delty IV Heavy.

Ve středu 30. 9. nad ránem ve 3:55 má startovat raketa Falcon 9 s družicí GPS III SV04. Přípravy na start vrcholily o víkendu.

Na 1. října ve 3:38 je zatím odložen start rakety Antares 230+ se zásobovací lodí Cygnus v rámci mise NG-14 k ISS. Důvodem odkladu z 30. 9. bylo počasí.

Po dlouhé odmlce měl proběhnout další let rakety a lodi New Shepard, ale byl odložen pro technické problémy a nový termín nebyl o víkendu znám. Nicméně mohl by proběhnout v tomto týdnu. Sledujte Kosmonautix.cz.

21. 9. proběhl úspěšný start rakety CZ-4B s čínskou oceánografickou družicí Haiyang 2C. 27. 9. vynesla čínská raketa CZ-4B dvě družice HJ2-A a B.

Výročí

28. září 1605 (415 let) se narodil francouzský astronom a matematik Ismaël Bullialdus. Byl zastáncem nových teorií o pohybech planet, které nastolili Koperník, Galileo a Kepler. S významnými astronomy své doby si také dopisoval. Mezi nejznámějšími jsou právě Galileo a Huygens.

29. září 1765 (255 let) se narodil německý astronom Karl Ludwig Harding. V roce 1796 jej zaměstnal Johann Schröter na hvězdárně Lilienthal u Brém. 1. září 1804 odtud Harding objevil 3. planetku Juno. Později pracoval v Göttingenu s Carlem Friedrichem Gaussem. Prováděl přehlídku oblohy a poté publikoval katalog 120 000 hvězd (Atlas novus coelestis). Během přehlídek objevil také několik deep-sky objektů, které považoval za dosud nepozorované. Mezi nimi vyniká NGC 7293 Helix.

1. října 2010 (10 let) odstartovala čínská vesmírná sonda Chang'e 2. Sonda byla umístěna na oběžnou dráhu kolem Měsíce tři roky po Chang'e 1, v rámci čínského lunárního programu, který pak pokračoval úspěšným přistáním Chang'e 3 na přivrácené a Chang'e 4 na odvrácené polokouli. Nyní se chystá mise Chang'e 5, která má z Měsíce dopravit vzorky hornin zpět na Zemi. Chang'e 2 úspěšně vyzkoušela nové technologie, manévrování a vyfotografovala plánované místo přistání sondy Chang'e 3 v Sinus Iridum.

2. října 1920 (100 let) se narodil itlaský matematik a inženýr Giuseppe (Bepi) Colombo. V roce 1970 byl pozván do JPL v NASA, kde se podílel na misi Marineru 10 k Merkuru. Poukázal na to, že zvolením vhodného průletu kolem planety, lze sondu dostat na dráhu v rezonanci s oběžnou dobou Merkuru a díky tomu navštívit Merkur hned třikrát. To se potom v letech 1974-75 také úspěšně uskutečnilo. Před sondou MESSENGER (2008-2015) to byl jediný pořádný zdroj informací o Merkuru.

Výhled na příští týden 

• záblesky geostacionárních družic
• Výročí: Paul Wild
• Výročí: Jesse Ramsden
• Výročí: Ulysses

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).